Jednou z nejdiskutovanějších oblastí napříč všemi pracovními aktivitami je dodavatelská činnost. Nejinak tomu je i u organizací dozorovaných orgány státní báňské správy. Hornické organizace využívají možnosti poptat určité práce, které jinak patří do jejich povinností, u jiných právnických nebo podnikajících fyzických osob, ať už je to z důvodu možné úspory nákladů, anebo v případech, kdy se jedná o natolik odborné práce, které tato organizace prostě provézt neumí nebo nesmí (mezi takové situace patří například oprava a údržba strojů a zařízení, kde si výrobce vymiňuje, aby je prováděli její zaměstnanci nebo zaměstnanci jí pověřené firmy, které si pro to vyškolila).

   Právě při využívání práce zaměstnanců dodavatele může dojít z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „BOZP“) k některým nejasnostem, které je prospěšné si vysvětlit.

   Vezmeme-li to z obecného hlediska, v roce 2021 bylo v evidenci jednotlivých obvodních báňských úřadů celkem 394 záznamů o pracovním úrazu. Z tohoto počtu bylo 93 záznamů, tedy téměř jedna čtvrtina, zasláno zaměstnavateli, u kterých došlo k pracovnímu úrazu u zaměstnance provádějící práce na „pracovišti jiného zaměstnavatele“. K tomu je třeba vzít v potaz, že nedůslednost pracovníků dodavatele z hlediska BOZP ohrožuje i pracovníky hornické organizace – objednatele, nebo mu tu a tam způsobuje škody někdy v obrovských částkách a někdy dokonce škody nevratné nebo těžko odstranitelné.

   Proto se budou v rámci semináře lektoři zabývat mimo jiné i ožehavými tématy, které jsou dále zmíněny a detailněji nastíněny.

Obecné požadavky stanovené zákoníkem práce a jinými předpisy (stavební a podob), předávání informací o rizicích

a)     Zhotovitel a objednatel jako zaměstnavatelé – práva a povinnosti dle zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb.,          předávání informací o rizicích a koordinace na pracovišti (obecně)

b)     Bezpečnost práce jako předmět soudních sporů – vybrané judikáty (stručný rozbor)

c)     Zhotovitel a objednatel podle občanského zákoníku – práva a povinnosti, odpovědnostní vztahy

d)     Stavební předpisy – specifika stavby prováděné více zhotoviteli

e)     Předák jako nejnižší článek řízení

Agenturní zaměstnávání

   Agenturní zaměstnávání je bezesporu pozitivní formou zaměstnávání fyzických osob, neboť jde o legální závislou práci, která je pro svou flexibilitu vyhledávána zaměstnavateli, zejména pro zajištění činností, u nichž s ohledem na výkyvy v zakázkové náplni je potřebné pružně měnit počet zaměstnanců.

   Tato forma zaměstnávání však má svá pravidla, která je nutno respektovat, aby byla zachována výhoda jejího využívání.  Právě příslušné zákony a ostatní předpisy, které se agenturního zaměstnávání týkají, budou přednášeny v rámci tohoto semináře.

 Předák jako nejnižší článek řízení

   Předák jako nejnižší článek řízení má velkou odpovědnost jak z hlediska organizace a řízení prováděné práce, tedy jejího výsledku, tak i z hlediska BOZP.

   V přednášce jsou uvedeny nejen základní povinnosti předáka, které mu ukládají právní předpisy, ale změny a přesuny jeho odpovědnosti v případech, kdy na jemu svěřeném pracovišti má být současně prováděna jiná činnost ať už jinou skupinou zaměstnanců téhož zaměstnavatele nebo dodavatelským způsobem. Je zde také zdůrazněn význam koordinace prací mezi takovými skupinami zaměstnanců.

Koordinace pracovních činností v hornictví

   Cílem je vysvětlit si některá pravidla pro správné aplikování příslušných ustanovení právních předpisů tak, aby v praxi, pokud možno, nedocházelo ke sporným výkladům týkajícím se koordinace, které by mohly mít negativní vliv na zajištění BOZP.

   Kdo je odpovědný za řádnou koordinaci, kdo může být pověřen takovou činností a jak by měla řádná koordinace probíhat? To jsou otázky, na které bude v rámci semináře odpovězeno.

Předání a vymezení pracoviště v hornictví

   V dnešní době se stále častěji setkáváme s institutem tzv. „předání pracoviště“, které se častokrát vztahuje ke zhotovitelské činnosti, kdy hornická organizace na základě smlouvy o dílo zadá nebo objedná nějaké práce jiné právnické nebo podnikající fyzické osobě. Skutečností je, že v oblasti podnikání mimo působnost orgánů státní báňské správy je možnost předávání pracoviště nejen používána, ale v některých případech dokonce i vyžadována jakožto jeden z pilířů BOZP.

   K předání pracovišť u organizací dozorovaných orgány státní báňské správy nezřídka dochází, navíc jeho využívání je ve velké oblibě.  Proto je žádoucí si vysvětlit, jak v takových postupovat a zmínit nějaké vzorové příklady.