Zpřísňující se evropská legislativa (REACH, RoHS, SCIP, Green Deal) znamená pro mnoho firem v první fázi ohrožení. Při podrobném prozkoumání a správném uchopení managementem firmy, lze legislativu EU vnímat i jako příležitost, jak odstranit nežádoucí látky z výroby, produktů a zlepšit tím pracovní prostředí ve firmách i životní prostředí obecně. Evropská legislativa má také za cíl ochránit vnitřní trh EU před výrobky, které přísné požadavky nesplní. V Austin Detonator, s.r.o. pracujeme již 20 let na náhradách sloučenin olova ve zpožďovacích složích, elektrických pilulích a třaskavinách. V roce 2021 bylo více než 62 % vyrobeného množství zpožďovacích bez obsahu sloučenin olova a cílem je jejich úplná náhrada v nadcházejících letech. Roznětné slože již vyrábíme 100 % bez sloučenin olova. Podobnou příležitost naskýtá legislativa RoHS, týkající se elektrických a elektronických zařízení, v podobě odstraněni sloučenin šestimocného chromu. Ten byl a je používán zejména u délečasujících zpožďovacích složí jako vynikající oxidovadlo. Velkou nadějí je produktová řada elektronické rozbušky E*STAR, kde je časování zajištěno elektronickým modulem, tj. neobsahuje zpožďovací slože a je tedy v souladu s legislativou REACH/RoHS.

Samostatnou kapitolou je náhrada třaskavin, kde významnou roli hraje bezpečnostní faktor. Požadavky na nové třaskaviny jsou náročné a jejich zavádění do průmyslového použití sebou přináší svá rizika. Neexistují relevantní data, technologie nelze nakoupit a vše se musí vyvinout s maximálním důrazem na bezpečnost pracovníků, spolehlivou funkci ve výrobcích a bezproblémové použití zákazníky.

Odstraňováním sloučenin olova a šestimocného chromu se nám daří zlepšovat hygienu práce a v případě olova také významně snižovat plumbémii, která se mj. vyskytuje v masivním měřítku např. i v provozech výroby autobaterií nebo slévárenském průmyslu. Celkové investice do eliminace sloučenin olova a šestimocného chromu atakují 500 milionů korun a větší polovina již byla utracena. Vzhledem k rozrůstající se skupině států i mimo EU, které se snaží analogické legislativy postupně implementovat a prokazatelně zlepšujícímu se pracovnímu prostředí, věříme, že investujeme správným směrem a zajistíme tím dlouhodobou udržitelnost výroby rozbušek v ČR.

Po ukončení celosvětové COVIDové pandemie a zahájení ruské války na Ukrajině dochází k rozkolísání misky vah na straně poptávky a nabídky po energiích a komoditách na energiích silně závislých.

Tato skutečnost vede k neuvěřitelným cenovým pohybům základních materiálů potřebných v průmyslu. Cenu a nedostatek základních komodit začínají silně ovlivňovat i obchodní sankce uvalené na Rusko a Bělorusko.

Rozkolísání množství a ceny základního materiálu zaznamenávají jak výrobci, tak uživatelé výbušnin. Závislost na zemním plynu se objevuje i v tomto sektoru, na němž závisí dobývání některých surovin hlavně v povrchových dolech.

Lze úspěšně provádět opatření v oblasti BOZP zejména v oblasti provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem?

Činnosti související s těžbou nerostných surovin jsou jedny z nejrizikovějších a dodržování základních bezpečnostních předpisů a pravidel, které jsou dané legislativou, nemusí být vždy zárukou nulové úrazovosti nebo zamezení vzniku mimořádné události.

Existuje však něco jako Kultura bezpečnosti práce, vč. zavádění systému řízení bezpečnosti práce dle ČSN ISO 45001:2018, které mají svůj smysl v prosazování pozitivního přístupů a odpovědnosti zaměstnanců a manažerů k BOZP.

Správné nastavení efektivního systému pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik dokáže ovlivnit bezpečné chování všech osob na pracovištích.

Dosavadní zkušenosti ve firmě Českomoravský štěrk, a.s. nasvědčují, že zavádění Safety Leadershipu je významným krokem k zvýšení BOZP.

Existuje mnoho nástrojů a strategií, které mohou pomoci snížit riziko pracovních úrazů v různých typech firem. Možná si myslíme, že mezi nejúčinnější nástroje patří školení zaměstnanců, poskytnutí řádného výcviku zaměstnanců v oblasti BOZP. Nicméně se ukazuje, že současné formy školení nejčastěji o právních předpisech již v současnosti nijak úrazovost nesnižují. Vedle běžných postupů – jako je přidělování OOPP, se často intenzivně zaměřujeme na provádění revizí a pravidelnou údržbu strojů. Tyto nástroje a strategie jsou obecně účinné při snižování rizika pracovních úrazů v různých typech firem, ale účinnost každého z nich závisí na konkrétní situaci a na tom, jak jsou správně implementovány a prováděny. Nicméně doba, kdy implementace těchto opatření statisticky snižovala úrazovost již uplynula. Dostáváme se do stagnace a tak je třeba koukat se dále, existují další strategie, které mají možnost snížit v ČR absolutní číslo - 40000 tis. pracovních úrazů na jednotky tisíc, nicméně legislativa je nezná a zaměstnavatelé také ne. Některé z nich spolu s vědeckými daty si ukážeme na přednášce.

Na základě mimořádných událostí, shromážděných údajů o pracovních úrazech a na základě výsledků kontrolní činnosti z minulosti se snaží Český báňský úřad vyhodnocovat nejrizikovější pracovní prostředí a pracoviště a na základě těchto podkladů hledat cesty k efektivnější dozorové činnosti pomocí určitého kontrolního checklistu.

Zaměstnavatelům je uložena povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění jsou pak povinni vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

Někdy však musejí některým ze svých zákonných pravomocí zasáhnout i orgány státní báňské správy, a to v případě, kdy nelze vyloučit bezprostřední ohrožení bezpečnosti práce a provozu a současně je nutno jednat neprodleně.

Na základě jednoho případu, který se v stal v nedávné minulosti a týká se rizikových prací v hornictví (použití otevřeného ohně) je poukázáno na některá specifika takového postupu, kdy dochází ke vzájemné konfrontaci mezi orgány státní báňské správy a hornickou organizací směřující k zabránění opakování závažných událostí.

Nutnost výzkumných aktivit v oblasti těžby, mechanických procesů, dopravy, manipulace a skladování partikulárních hmot je vyvolána praxí. Návrh nových zařízení musíme provádět se zapojením nově nabytých znalostí a s maximálně pozitivním dopadem k životnímu prostředí a ekonomickým aspektům. Toto je, vzhledem k povaze chování sypkých hmot a jí definici velmi obtížné. Při návrhu zařízení je nejprve zapotřebí věnovat pozornost základnímu popisu sypkých hmot z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností a následně aplikaci znalostí jejich chování při daném procesu. Takto získané informace se dále využívají v návrhu inovačních zařízení pomocí DEM simulací. Tím dochází k propojení základního a aplikovaného výzkumu, kdy jsou obecné poznatky o vlastnostech a chování sypkých hmot uplatněny v praxi, a především při návrhu nových nebo optimalizacích stávajících inženýrských děl.

Aplikace GNSS v rámci těžby skrývkových hmot a uhlí je v současné době neodmyslitelnou součástí těžební technologie v rámci celých Severočeských dolů a.s. V kontextu složitosti báňských podmínek a ekonomiky provozu se ukazuje, že není možné tuto technologii GPS v rámci hornictví opomíjet. Doly Bílina jsou v tomto směru specifické, protože kromě optimalizace těžby, je nutné brát zřetel i vliv těžby na konstrukci velkostrojů a samotnou bezpečnost technologie a lidské otázky v oblasti výskytu vojenské munice. Z těchto důvodů je nutné tuto technologii nadále rozvíjet a aplikovat v báňských podmínkách lomového dobývání hnědého uhlí.

Přednáška se bude zabývat shrnutím komplexního průběhu stavby kolesového rýpadla KK 1600.1/K112, informacemi o základních technických a výkonových parametrech, včetně obecného způsobu nasazení stroje při povrchovém dobývání.

Shrnutí současného stavu středního školství ve vztahu k těžbě a úpravě nerostných surovin, průřezová témata výuky na jednotlivých typech středních škol a začlenění do jednotlivých předmětů výuky. Plánované revize odborného obsahu rámcově vzdělávacích programů a příležitost pro novou definici jádrového učiva s vyšším důrazem na budoucnost hornictví. Nové technologické výzvy ve školství – robotizace, virtualizace, umělá inteligence a možné dopady na báňské profese.

Příspěvek se zabývá vedením souhrnné evidence dobývacích prostorů v podmínkách státní báňské správy České republiky (SBS) nově v prostředí Agendového informačního systému SBS a Geografického informačního systému SBS, jejichž prostřednictvím se zapisují referenční údaje o dobývacích prostorech do jednoho ze čtyř základních registrů, a to základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.