Nerostné suroviny ve 21. století
(vize a skutečnost)

Kongres se koná pod záštitou
Ing. Martina Štemberky, Ph.D.,
předsedy Českého báňského úřadu

a

prof. Ing. Hany Staňkové, Ph.D.,
děkanky Hornicko-geologické fakulty,
Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Termín a místo konání

15. a 16. června 2023
Kongresový sál Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.

Objekt kongresového centra, jenž původně sloužil jako jízdárna, se nachází v centru Kutné Hory v těsném sousedství chrámu sv. Barbory.

Program hornického kongresu

15. června 2023

10.00

Zahájení a úvodní přednáška Ing. Martina Štemberky, Ph.D., předsedy Českého báňského úřadu

10.30–11.30

Vystoupení čestných účastníků kongresu

11.30–12.00

Vyhodnocení soutěže Zlatý Permon Ing. Martin Štemberka, Ph.D., Rostislav Palička, Ing. Pavel Zítko

1. sekce 14.15–16.15

Ochrana a využití nerostného bohatství
odborný garant: PhDr. JUDr. Vítězslav Urbanec, Ph.D., Český báňský úřad

NázevAutorObsah
Aktuální otázky z českého hornictví
Ing. Martin Štemberka, Ph.D.
Těžba nerostných surovin v ČR, „Quo Vadis“?
prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr.h.c.

S útlumem těžby fosilních energetických surovin v Rámci Evropské unie s horizontem let 2032-2036 prudce roste význam těžby nerudních surovin, a to především těžba drceného kameniva a těžba štěrko-písků. Narůstající poptávka těchto surovin ve stavebnictví, a nejedná se jen o liniové stavby, je jasnou predikcí pro rozvoj těžby obecně nerudních surovin v ČR.

Hlavním rizikem při uspokojování potřeb odvětví pracujícími s nerudními komoditami jsou především legislativní aspekty (výkup pozemků, střety zájmů atd.). Vzhledem k tomu, že se jedná dominantně o povrchovou těžbu stejně významné jsou vlivy na životní prostředí. Zde bude zapotřebí soustředit síly, aby bylo možné dosáhnout alespoň „rovnováhy“ mezi potřebami těžebních společností a celospolečenskými zájmy.

Při správných politických a ekonomických rozhodovacích procesech lze v budoucnosti očekávat rovněž parciální rozvoj rudního hornictví, a to především v intencích „Critical raw materials“ (CRM) jak byly definovány Radou Evropy.

Konec uhlí v ČR v roce 2033, je takový plán vůbec možný?
Ing. Vladimír Budinský, MBA
Dynamika trendů změn stavebního práva a jejich význam pro těžební organizace
Ing. Michaela Vachtlová, Ph.D.

Příspěvek je věnován změnám stavebního práva, které probíhaly v posledních letech při tvorbě a vydávání nového stavebního zákona. Je zde vyznačena dynamika změn nového stavebního zákona před nabytím jeho účinnosti, a to včetně vlastní průběžné modifikace jeho cílů, prostředků a způsobů své vlastní funkčnosti. Jsou zde použity některé argumenty a odůvodnění předkladatelů těch nejzásadnějších změn. V závěru příspěvku jsou vyhodnoceny nejzásadnější vlivy aktuální podoby stavební práva, tzn. stav při zapracování poslaneckých návrhů při projednávání poslední novely nového stavebního, na těžební organizace. Takovému vyhodnocení byly podrobeny i některé nezapracované návrhy změn nového stavebního zákona.

Kam se ubírá české hornictví
Ing. Zdeněk Svoboda

Praktické zkušenosti za čtvrt století působení v oblasti vyhledávání, průzkumu a těžby ropy a hořlavého zemního plynu v ČR.

Provozní specifika skladování zemního plynu v uplynulých dvou letech.
Ing. Tomáš Diósi, Ph.D.
Situace na energetickém trhu přinesla mimo jiné do popředí otázku bezpečnosti dodávek zemního plynu do soustavy. Přednáška se věnuje provozní situaci ve společnosti RWE Gas Storage CZ, největšího provozovatele podzemních zásobníků plynu v ČR, v uplynulých dvou těžebních sezónách. Přináší technické detaily spolehlivosti zásobování zemním plynem a odpovídá na otázky, jak se provozovatel zásobníků připravuje na situaci, kdy vzhledem k nejisté situaci na trhu nelze odhadovat požadavky ukladatelů.

2. sekce 16.30–18.15

Udržitelný rozvoj v hornictví
odborný garant: Ing. Dušan Havel, MPA, Český báňský úřad

NázevAutorObsah
Důlní vody – potenciální zdroj pro zásobování vodou
doc. Ing. Silvie Heviánková, Ph.D.

Současným problémem společnosti je zajištění kvalitních zdrojů vod v souvislosti s klimatickými změnami, které se projevují častými výskyty sucha. Problematika sucha je již předmětem základních legislativních předpisů EU i České republiky v oblasti ochrany vod, a to Rámcové směrnice o vodách a vodního zákona. V reakci na klimatické změny přijal evropský parlament v roce 2013 tzv. Adaptační strategie EU - COM(2013) 216, na kterou reagovala Česká republika v roce 2015 schválením Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) [Adaptační strategie ČR 2015] a následně Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (2017), což je implementační dokument adaptační strategie. A právě tyto dokumenty již jako jedno z opatření proti suchu uvádí využití důlních vod jako náhradního nebo trvalého zdroje pitné vody. Jednou ze zásadních podmínek využití důlních vod jako vody pitné bude vhodně zvolená technologie jejich úpravy. Návrhy a testování těchto technologií jsou předmětem mého výzkumu, přičemž pro demonstraci uvádím v předkládaném příspěvku návrhy technologií úpravy kyselých, neutrálních a salinních důlních vod na kvalitu vody pitné.

Transformační program POHO 2030
Mgr. Petr Birklen

Útlum hornické činnosti na Karvinsku znamená pro celý zdejší region postupné uvolnění rozsáhlých ploch k novému využití. Krajský program POHO 2030 vznikl v roce 2019 na podkladě koncepce udržitelného rozvoje pohornických lokalit na Karvinsku s cílem zahájení přípravy konkrétních projektů ve spolupráci s nejvýznamnějšími aktéry zdejší transformace. Se vznikem Fondu spravedlivé transformace a navazujícího operačního programu navíc region získal také zdroj financování celé řady aktivit, které proměnu území pomohou akcelerovat. Příspěvek provede posluchače jak vlastním nastavením programu POHO 2030 a jeho cíli, tak vybranými projekty, které jsou v současnosti v přípravě.

Aplikace protihlukových opatření v hornické praxi
Ing. Jiří Šenkýř

Současná situace v oblasti energetiky přenáší na uhelné společnosti rostoucí poptávku na těžbu uhlí od stávajících a i nových externích odběratelů. Z důvodu navyšování původně plánované těžby uhlí, je nutné opětovné oživení některých odstavených technologií, se kterými se v předchozím útlumovém konceptu uhelného hornictví nepočítalo. Jedním ze souvisejících problémů je hygienické hledisko v podobě dodržování limitů hluku. Přednáška se zabývá protihlukovými opatřeními realizovanými na těžebních lokalitách Sokolovské uhelné p. n., a.s. (SUAS).

Biotechnologický systém pro čištění důlních vod z jámy MR1
Ing. Josef Švec

Cílem přednášky je představit způsob čištění čerpaných důlních vod z jámy MR1 bývalého dolu Kohinoor v Mariánských Radčicích, a to formou fyzikálně-chemických a biologických procesů, které se běžně vyskytují v přírodních mokřadních ekosystémech. Na konkrétním příkladě rovněž uvést možnost využití vyčištěných důlních vod jako vhodného zdroje pro dopouštění hydrické rekultivace.

Uvolnění území Hořanského koridoru před postupem lomu Vršany do DP Slatinice
Ing. Tomáš Růžička, Ph.D.
Článek představuje popis báňských činností a realizovaných technických opatření pro zajištění uvolnění předpolí lomu Vršany v prostoru Slatinické výsypky a tzv. Hořanského koridoru inženýrských sítí, které byly realizovány mezi lety 2011–2022. Pro uvolnění území plánované těžby bylo nutné v předstihu zajistit báňským způsobem přípravu území pro následnou realizaci přeložek inženýrských sítí, kterými byly produktovody, trubní sítě, dálkové kabely a vedení VN a VVN. Jako hlavní milníky uvolnění území plánované těžby lze uvažovat transport rypadla K800.B do prostoru budoucích přeložek, báňskou přípravu území a realizaci samotných přeložek inženýrských sítí.
Přeshraniční exkurs – zahlazování následků historické hornické činnosti v Sasku
PhDr. JUDr. Vítězslav Urbanec, Ph.D.

Příspěvek pojednává o způsobech, jakým dochází k zahlazování následků historické hornické činnosti v Krušnohorské oblasti Spolkové země Sasko. Příspěvek je věnován jak poznatkům z likvidace starých důlních děl v podzemí (Freiberg, Aue – Bad Schlema), tak i otázce rekultivací a krajinotvorby po povrchových těžbách hnědého uhlí v oblasti Lužice.

Výstavba podzemních dopravních staveb v ČR. Současný stav z pohledu technologického a pohledu BOZP .
Ing. Štefan Ivor, Ing. Petr Hybský,
Dopravní infrastruktura, jako jeden z klíčových prvků fungování současného civilizovaného světa, je neustále se rozvíjejícím systémem. Systémem, který musí respektovat technologický pokrok, zvyšování přepravních rychlostí i intenzit dopravy, ale i urbanistický rozvoj daných oblastí. V prostředí České republiky se v současné době realizuje nová trasa pražského metra (trasa D), která má za cíl zlepšit dopravní situaci nadměrně zatížené západní části jižního sektoru metropole. Na příkladu této stavby přibližuje příspěvek současný stav postupů podzemního stavitelství. Zároveň zmínkou o připravovaných projektech nabízí pohled na technologie, se kterými bychom se mohli v tuzemsku na podzemních staveb setkat. Vzhledem k tomu, že se zhotovitelské firmy Skupiny Metrostav podílí na zakázkách v zahraničí, jsou v článku zmíněny i vybrané aspekty BOZP, které by bylo možné přenést i do zdejšího prostředí.

16. června 2023

3. sekce 9.15–10.45

Zlepšování pracovního prostředí v hornictví, při nakládání s výbušninami a souvisejících oblastech
odborný garant: Ing. Michal Roháč, Ph.D., Český báňský úřad

NázevAutorObsah
Legislativa EU – příležitost nebo ohrožení pro výrobu rozbušek v ČR?
Ing. Roman Vala

Zpřísňující se evropská legislativa (REACH, RoHS, SCIP, Green Deal) znamená pro mnoho firem v první fázi ohrožení. Při podrobném prozkoumání a správném uchopení managementem firmy, lze legislativu EU vnímat i jako příležitost, jak odstranit nežádoucí látky z výroby, produktů a zlepšit tím pracovní prostředí ve firmách i životní prostředí obecně. Evropská legislativa má také za cíl ochránit vnitřní trh EU před výrobky, které přísné požadavky nesplní. V Austin Detonator, s.r.o. pracujeme již 20 let na náhradách sloučenin olova ve zpožďovacích složích, elektrických pilulích a třaskavinách. V roce 2021 bylo více než 62 % vyrobeného množství zpožďovacích bez obsahu sloučenin olova a cílem je jejich úplná náhrada v nadcházejících letech. Roznětné slože již vyrábíme 100 % bez sloučenin olova. Podobnou příležitost naskýtá legislativa RoHS, týkající se elektrických a elektronických zařízení, v podobě odstraněni sloučenin šestimocného chromu. Ten byl a je používán zejména u délečasujících zpožďovacích složí jako vynikající oxidovadlo. Velkou nadějí je produktová řada elektronické rozbušky E*STAR, kde je časování zajištěno elektronickým modulem, tj. neobsahuje zpožďovací slože a je tedy v souladu s legislativou REACH/RoHS.

Samostatnou kapitolou je náhrada třaskavin, kde významnou roli hraje bezpečnostní faktor. Požadavky na nové třaskaviny jsou náročné a jejich zavádění do průmyslového použití sebou přináší svá rizika. Neexistují relevantní data, technologie nelze nakoupit a vše se musí vyvinout s maximálním důrazem na bezpečnost pracovníků, spolehlivou funkci ve výrobcích a bezproblémové použití zákazníky.

Odstraňováním sloučenin olova a šestimocného chromu se nám daří zlepšovat hygienu práce a v případě olova také významně snižovat plumbémii, která se mj. vyskytuje v masivním měřítku např. i v provozech výroby autobaterií nebo slévárenském průmyslu. Celkové investice do eliminace sloučenin olova a šestimocného chromu atakují 500 milionů korun a větší polovina již byla utracena. Vzhledem k rozrůstající se skupině států i mimo EU, které se snaží analogické legislativy postupně implementovat a prokazatelně zlepšujícímu se pracovnímu prostředí, věříme, že investujeme správným směrem a zajistíme tím dlouhodobou udržitelnost výroby rozbušek v ČR.

Vliv světové energetické krize na trhací práce v České republice
Ing. Pavel Diviš

Po ukončení celosvětové COVIDové pandemie a zahájení ruské války na Ukrajině dochází k rozkolísání misky vah na straně poptávky a nabídky po energiích a komoditách na energiích silně závislých.

Tato skutečnost vede k neuvěřitelným cenovým pohybům základních materiálů potřebných v průmyslu. Cenu a nedostatek základních komodit začínají silně ovlivňovat i obchodní sankce uvalené na Rusko a Bělorusko.

Rozkolísání množství a ceny základního materiálu zaznamenávají jak výrobci, tak uživatelé výbušnin. Závislost na zemním plynu se objevuje i v tomto sektoru, na němž závisí dobývání některých surovin hlavně v povrchových dolech.

Jak vylepšit bezpečnost práce při provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
Ing. Jozef Vyskok

Lze úspěšně provádět opatření v oblasti BOZP zejména v oblasti provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem?

Činnosti související s těžbou nerostných surovin jsou jedny z nejrizikovějších a dodržování základních bezpečnostních předpisů a pravidel, které jsou dané legislativou, nemusí být vždy zárukou nulové úrazovosti nebo zamezení vzniku mimořádné události.

Existuje však něco jako Kultura bezpečnosti práce, vč. zavádění systému řízení bezpečnosti práce dle ČSN ISO 45001:2018, které mají svůj smysl v prosazování pozitivního přístupů a odpovědnosti zaměstnanců a manažerů k BOZP.

Správné nastavení efektivního systému pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik dokáže ovlivnit bezpečné chování všech osob na pracovištích.

Dosavadní zkušenosti ve firmě Českomoravský štěrk, a.s. nasvědčují, že zavádění Safety Leadershipu je významným krokem k zvýšení BOZP.

Efektivnost nástrojů a nejlepší strategie ke snižování úrazovosti.
Mgr. Petr Kaňka

Existuje mnoho nástrojů a strategií, které mohou pomoci snížit riziko pracovních úrazů v různých typech firem. Možná si myslíme, že mezi nejúčinnější nástroje patří školení zaměstnanců, poskytnutí řádného výcviku zaměstnanců v oblasti BOZP. Nicméně se ukazuje, že současné formy školení nejčastěji o právních předpisech již v současnosti nijak úrazovost nesnižují. Vedle běžných postupů – jako je přidělování OOPP, se často intenzivně zaměřujeme na provádění revizí a pravidelnou údržbu strojů. Tyto nástroje a strategie jsou obecně účinné při snižování rizika pracovních úrazů v různých typech firem, ale účinnost každého z nich závisí na konkrétní situaci a na tom, jak jsou správně implementovány a prováděny. Nicméně doba, kdy implementace těchto opatření statisticky snižovala úrazovost již uplynula. Dostáváme se do stagnace a tak je třeba koukat se dále, existují další strategie, které mají možnost snížit v ČR absolutní číslo - 40000 tis. pracovních úrazů na jednotky tisíc, nicméně legislativa je nezná a zaměstnavatelé také ne. Některé z nich spolu s vědeckými daty si ukážeme na přednášce.

Efektivnější systém kontrol pracovních podmínek při nakládání s výbušninami s pomocí checklistu
Ing. Marek Lhoťan

Na základě mimořádných událostí, shromážděných údajů o pracovních úrazech a na základě výsledků kontrolní činnosti z minulosti se snaží Český báňský úřad vyhodnocovat nejrizikovější pracovní prostředí a pracoviště a na základě těchto podkladů hledat cesty k efektivnější dozorové činnosti pomocí určitého kontrolního checklistu.

 

Zlepšování bezpečnosti práce v hornických organizacích – vysledované technické a organizační rezervy
Ing. Dušan Havel, MPA

Zaměstnavatelům je uložena povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění jsou pak povinni vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

Někdy však musejí některým ze svých zákonných pravomocí zasáhnout i orgány státní báňské správy, a to v případě, kdy nelze vyloučit bezprostřední ohrožení bezpečnosti práce a provozu a současně je nutno jednat neprodleně.

Na základě jednoho případu, který se v stal v nedávné minulosti a týká se rizikových prací v hornictví (použití otevřeného ohně) je poukázáno na některá specifika takového postupu, kdy dochází ke vzájemné konfrontaci mezi orgány státní báňské správy a hornickou organizací směřující k zabránění opakování závažných událostí.


4. sekce 11.15–12.45

Věda, výzkum, inovace a vzdělávání v hornictví
odborný garant: doc. Ing. Pavel Zapletal, Ph.D., Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

NázevAutorObsah
Inovativní metody návrhů strojů a zařízení v oblasti těžby a zpracování surovin
doc. Ing. Jan Nečas, Ph.D.

Nutnost výzkumných aktivit v oblasti těžby, mechanických procesů, dopravy, manipulace a skladování partikulárních hmot je vyvolána praxí. Návrh nových zařízení musíme provádět se zapojením nově nabytých znalostí a s maximálně pozitivním dopadem k životnímu prostředí a ekonomickým aspektům. Toto je, vzhledem k povaze chování sypkých hmot a jí definici velmi obtížné. Při návrhu zařízení je nejprve zapotřebí věnovat pozornost základnímu popisu sypkých hmot z hlediska mechanicko-fyzikálních vlastností a následně aplikaci znalostí jejich chování při daném procesu. Takto získané informace se dále využívají v návrhu inovačních zařízení pomocí DEM simulací. Tím dochází k propojení základního a aplikovaného výzkumu, kdy jsou obecné poznatky o vlastnostech a chování sypkých hmot uplatněny v praxi, a především při návrhu nových nebo optimalizacích stávajících inženýrských děl.

Aplikace systému GNSS v podmínkách báňského provozu
Ing. Ivan Bílý, Ph.D.

Aplikace GNSS v rámci těžby skrývkových hmot a uhlí je v současné době neodmyslitelnou součástí těžební technologie v rámci celých Severočeských dolů a.s. V kontextu složitosti báňských podmínek a ekonomiky provozu se ukazuje, že není možné tuto technologii GPS v rámci hornictví opomíjet. Doly Bílina jsou v tomto směru specifické, protože kromě optimalizace těžby, je nutné brát zřetel i vliv těžby na konstrukci velkostrojů a samotnou bezpečnost technologie a lidské otázky v oblasti výskytu vojenské munice. Z těchto důvodů je nutné tuto technologii nadále rozvíjet a aplikovat v báňských podmínkách lomového dobývání hnědého uhlí.

Nové kolesové rýpadlo do podmínek 5. a 6. skrývkového řezu Dolů Bílina.
Ing. Jiří Kolman

Přednáška se bude zabývat shrnutím komplexního průběhu stavby kolesového rýpadla KK 1600.1/K112, informacemi o základních technických a výkonových parametrech, včetně obecného způsobu nasazení stroje při povrchovém dobývání.

Téma hornictví ve středním školství ČR
Ing. Petr Malý

Shrnutí současného stavu středního školství ve vztahu k těžbě a úpravě nerostných surovin, průřezová témata výuky na jednotlivých typech středních škol a začlenění do jednotlivých předmětů výuky. Plánované revize odborného obsahu rámcově vzdělávacích programů a příležitost pro novou definici jádrového učiva s vyšším důrazem na budoucnost hornictví. Nové technologické výzvy ve školství – robotizace, virtualizace, umělá inteligence a možné dopady na báňské profese.

 

Modernizace důlní mechanické výztuže pro dobývání způsobem lávkování
Bc. Karol Šmehil
Evidence dobývacích prostorů a jejich zápis do základního registru
Ing. Dušan Havel, MPA

Příspěvek se zabývá vedením souhrnné evidence dobývacích prostorů v podmínkách státní báňské správy České republiky (SBS) nově v prostředí Agendového informačního systému SBS a Geografického informačního systému SBS, jejichž prostřednictvím se zapisují referenční údaje o dobývacích prostorech do jednoho ze čtyř základních registrů, a to základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Sponzoři

Hornický kongres 2023 je odbornou platformou určenou všem zájemcům o aktuální informace týkající se hornictví a souvisejících oblastí. Věříme, že každý z účastníků si v rámci kongresového programu najde ty příspěvky, které jsou předmětem jeho zájmu, a které si tudíž rád vyslechne. V rámci kongresu nepochybně proběhne také celá řada setkání a diskuzí.


@ SPOJENEC 2019. All rights Reserved.