Cesta Krkonošského dřeva pro kutnohorské havíře

Ing. Jan Kaňka, Ph.D.
7. leden 2022

Trocha historie úvodem

Na začátku 16.století se realizovala rozsáhlá těžba stříbra v mnoha oblastech českých zemí, např. v Krušných horách, ale také v jižních Čechách a také ve Slezsku (Horní Benešov).

Hlavní oporou hospodářské moci a nejvýznamnějším hornickým centrem českého státu však zůstala Kutná Hora a to i přes vyčerpávání zdejších ložisek a poklesu rentability těžby zdejších rud.

Během 30. a 40.let 16. stol. produkce krátce poklesla pod 1000 kg stříbra ročně, ale postupně narostla ve druhé polovině 16. století až na 4000 kg stříbra. Kolem roku 1575 pracovalo na kutnohorsku 720 havířů na staročeském pásmu, na turkaňském více než 110 a na tzv. stříbrných pásmech téměř 420 havířů. Kolem 130 osob se podílelo na plavbě dřeva po Labi a dopravě.

Tato potřeba byla vyvolána zvýšeným zájmem o dřevo a lesy kolem Kutné Hory byly vykáceny a tak se dopravovalo dřevo z Krkonoš, potřeba např. jen pro výdřevu byla až 3000 kmenů, tj. 50 vorů ročně, další dřevo bylo nutné pro sázení ohně a pro rafinaci stříbra. Zpočátku se dřevo zřejmě vykládalo na tzv. Hornické louce, odkud se převáželo povozy taženými koňmi. Údajně bylo potřeba až 100 formanských vozů denně. Manipulaci se dřevem zajišťovali tzv. Horníci, což byli bohatí kutnohorští nákladníci, kteří dřevo vykupovali od vorařů. Tito Horníci také odkoupili část Starého Kolína, kde pro dělníky, kteří manipulovali s dřevem, nechali postavit dřevěné boudy, proto se dříve tomuto místu říkalo V boudách. A protože se Labe často rozlévalo, bylo nutné zpevnit břehy, kde se překládalo dřevo tzv. baštami, tj. hrázemi vyztuženými proutím. Proto se toto místo Starého Kolína dodnes jmenuje osada Bašta. Byla zde i hospoda která zřejmě fungovala už v té době.

V 16. století se přistoupilo k realizaci velmi rozsáhlých a nákladných projektů, jejichž cílem bylo využití dostupných vodních zdrojů pro potřeby báňského průmyslu. Na projektech se podíleli zahraniční i domácí odborníci, např. i Jakub Krčín, který předložil návrh nového vodního náhonu mezi Malšovem a Kaňkem.

Mezi významná tehdy realizovaná vodohospodářská díla patřil i plavební kanál zvaný Šífovka od Starého Kolína ke Skalce, který navrhl nejvyšší horní úředník Kryštof z Gendorfu, který byl báňský poradce krále Ferdinanda. Výstavba byla realizována v letech 1568- 1572 pod vedením rybníkářského mistra Jakuba Livy. Náklady na vybudování kanálu činily 500 kop českých grošů. Kanál byl dlouhý asi 4 km a zřejmě byl hluboký asi 4m. Lodě byly taženy koňmi, ale bylo jich potřeba už jen 40. Šífovka prakticky navázala ve Starém Kolíně na tzv. Černou strouhu, kterou proudila voda z Labe do Starého Kolína. Plavení dřeva ukončila třicetiletá válka.

Turistická vycházka do oblasti

Bližší pohled na věc získá turista, který se vydá např. z vlakové zastávky Záboří nad Labem po žluté značce směr Kolín. Cestou mine kostel v Záboří, kde stojí za zhlédnutí nádherná klenba vchodu.

Další cesta vede lužními lesy- tuto vycházku je nejlépe realizovat na jaře, kdy všechno kvete všemi barvami. Cestou po žluté značce se dojde na rozcestník s názvem Na hornické a potom již vejde do místní části Starého Kolína, nazvané Bašta. A zde se dozví další informace k uvedené historii. Původní hospoda, která byl činná stoky let, již není v provozu, ale žíznivého turistu určitě uspokojí místní minipivovar se svým pivem Baštýř. Ze Starého Kolína se pokračuje po modré turistické značce na Kaňk, která zavede turistu pod obec Nový Hlízov, kde bv blízkosti mlýna najde zbytky Šífovky, zarostlé křovinami. Neplést si s potokem Klejnarka, který teče vedle.

Fotografie: Ing. Jan Kaňka, Ph.D. Hornický spolek Praha