Mimořádná opatření k ochraně obyvatelstva před onemocněním COVID-19 trvala 154 dní, což činí cca 42 % z celkového počtu dní v roce 2020.

Metody v přístupu a volba opatření k minimalizaci expozice zaměstnanců vůči onemocnění COVID-19 závisely na konkrétních pracovištích, zaměstnavatelích a orgánech dozoru. V oblasti BOZP a BP v hornictví a při nakládání s výbušninami přetrvávala dříve identifikovaná nebezpečí a rizika. V hornictví pokračovalo snižování evidenčního počtu zaměstnanců, objemy těžeb nerostů, s výjimkou těžby černého a hnědého uhlí, se přibližně pohybovaly na stejné úrovni nebo měly vzrůstající tendenci.

Vliv pandemie koronaviru na roční vývoj jednoho ze základních ukazatelů nehodovosti a úrazovosti sledovaných státní báňskou správou nebyl zaznamenán. Proto i v průběhu dalších probíhajících vln onemocněním COVID-19 spatřujeme i nadále největší prostor pro prevenci a dodržování základních pilířů bezpečné práce.  

Vliv pandemie koronaviru na vývoj počtu pracovních úrazů v organizacích dozorovaných státní báňskou správou je zřejmý z níže uvedeného grafu.

Vliv pandemie koronaviru na roční vývoj jednoho ze základních ukazatelů nehodovosti a úrazovosti sledovaných státní báňskou správou nebyl zaznamenán. Proto i v průběhu dalších probíhajících vln onemocněním COVID-19 spatřujeme i nadále největší prostor pro:

1.      účinnější prevenci v poznání a snižování počtu zatím neidentifikovaných rizik,

2.      dodržování základních pilířů bezpečné práce.

1. Pro účinnější prevenci v oblasti BOZP a BP podporujme:

• Intenzivnější komunikaci s těmi, kdo nejvíce ovlivňují BOZP a BP.
• Intenzivní tlak na identifikaci „skoronehod“ a vyhodnocování z nich plynoucích dosud neznámých rizik.

S ohledem na předvídatelnou budoucnost v oblasti BOZP a BP je nutno si konečně uvědomit, že zaměstnanci na pracovišti toho vědí o všech možných úskalích vždy nejvíce! Budoucnost tedy patří tomu, kdo dokáže informace o všech možných úskalích na pracovištích získat a dále využít, neboť informace jsou dnes chápány vedle kapitálu, práce a půdy jako čtvrtý produktivní faktor.

2.     K dodržování základních pilířů bezpečné práce podporujme:

„Zdraví – jako bohatství každého člověka“, které stojí na rovnováze uspokojivého pocitu uplatnění v zaměstnání, osobního zájmu, vč. koníčků a vztazích v rodině nebo partnerství.  Proto k uspokojivému pocitu uplatnění v zaměstnání stále řadíme tyto uznávané základní pilíře bezpečné práce.

1.      Způsobilost zaměstnanců.

Za způsobilého zaměstnance je nutno považovat zejména zaměstnance zdravotně a odborně způsobilého, ale i odpočatého, a tím způsobilého konat práci.

2.      Způsobilost provozovaných zařízení.

Zaměstnavatelé postupně zlepšují stav provozovaných technických zařízení, která udržují v bezpečném a spolehlivém stavu. Problém spočívá mnohdy v lehkovážném přístupu obsluh provozovaných zařízení, způsobilost zařízení (stáří, vadný stav nebo porucha) přestává být v hornictví problém. Se stále se zvyšující bezpečností výrobků ubývá úrazů v souvislosti s jejich provozováním. Přibývá však úrazů při opravách a údržbě, kdy jednotlivé bezpečnostní prvky jsou vyřazovány z činnosti. Zajištění BOZP v té době závisí na odborné způsobilosti a zejména disciplinovanosti toho, kdo opravy a údržbu provádí.

3.      Prevence rizik.

Jako nevyhnutelné se jeví především přehodnotit přístup k prevenci rizik. Toho je možné dosáhnout jen za aktivní účasti a spolupráce dozorových orgánů, zaměstnavatelů, odborových svazů, profesních uskupení a zaměstnanců.

Zaměstnanci, vedoucí zaměstnanci a zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že:     

1.      Pokud si odpovědnost za BOZP a BP neuvědomí zaměstnavatelé, vedoucí zaměstnanci
a zaměstnanci, ničeho nedosáhneme.

Jedná se o zaměstnavatelem zavedenou kulturu a měřitelné závazky, přenesení odpovědnosti na vedoucí zaměstnance a zaměstnance, jakož i o každodenní systémovou změnu v myšlení lidí o prioritách v BOZP a BP, přístupu k životnímu prostředí, zisku apod.

2.      Ničeho nedosáhneme, pokud nedojde k ohlašování každé události nebo nebezpečné situace, při které jen náhodou k ničemu nedošlo – „skoronehod“.

To, co se dnes zdá být nebezpečnou situací, může zítra způsobit smrtelný úraz. Jestliže je znám incident, může se s ním něco udělat dříve, než dojde k úrazu se zdravotními nebo dokonce smrtelnými následky.

Různé studie ukázaly, že existuje přímý vztah mezi počtem smrtelných úrazů, závažných úrazů, ostatních úrazů, nebezpečných situací a rizikových jednání. Pokud chceme snížit jejich počet, musíme alespoň zavést systém hlášení, evidence, sledování rizikových jednání (incidentů) a jejich vyhodnocování.

3.      K očekávanému pokroku nedojde, pokud nebude vyžadováno plnění stanovených povinností, zejména povinnost nazývaná „nulová tolerance“.

Nulovou tolerancí je míněno to, že:

•         nikdo nebude sledovat nebezpečnou situaci, aniž by podnikl příslušné opatření,
•         nikdo nebude sledovat nikoho, kdo se chová nebezpečným způsobem, aniž by jej vyzval k zastavení takového chování,
•         nikdo nedovolí svému spolupracovníkovi, aby pracoval v nebezpečných podmínkách.

Nulová tolerance znamená zastavení takové práce, která je nebezpečná. Je-li zaměstnanec na pochybách, tak se nesmí obávat zeptat se svého vedoucího zaměstnance.

4.      Podporujme systém průběžného sledování a vyhodnocování, jak pracujeme, zejména zaměstnanci na všech stupních řízení, a to i z jiných pracovišť a provozoven.

Pravidelné návštěvy pracovišť jiných zaměstnanců mohou vyvolat u ostatních zaměstnanců snahu předcházet provozní slepotě. Při návštěvě jiného pracoviště lze očekávat, že každý zaměstnanec začne srovnávat podmínky svého pracoviště se zaměstnancem z jiného navštíveného pracoviště.

5.      Při každé příležitosti aplikovat staré české přísloví „dvakrát měř a jednou řež,“ aby se každému
dostalo do podvědomí.

Např. v podobě pravidla - Pamatuj, že vždy můžeš věnovat 1 minutu svého času na zhodnocení rizika jakékoliv práce. Před zahájením prací se zeptejte sám sebe:

•         Co se může pokazit?
•         Co se stane, když se to pokazí?
•         Co mohu udělat, abych tomu zabránil?

 6.      Neopomíjet povinnost zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

Nikdo si nepřeje žádné hrdiny v oblasti bezpečnosti práce, ale ani v ochraně majetku zaměstnavatelů. Je nutno si uvědomit, že zaměstnavatel může po zaměstnancích škody vymáhat, proto by si zejména vedoucí zaměstnanci měli pro sebe a podřízené zaměstnance neustále opakovat:

1. Neriskuj více, než kolik si můžeš dovolit ztratit.

2. Uvažuj o pravděpodobnostech.

3. Neriskuj mnoho pro málo.