Normalizace versus vysokonapěťové izolované vodiče  

Úvod

Hromosvod je především protipožární ochrana staveb. Správně navržený a instalovaný hromosvod podle českých technických norem by měl zabezpečit:

•         spolehlivé zachycení výboje blesku do jímací soustavy,
•         bezpečné svedení bleskového proudu pomocí soustavy svodů do uzemnění,
•         jeho rozptýlení v uzemňovací soustavě,
•         a vyrovnaní potenciálů bleskového proudu mezi vnější a vnitřní ochranou prostřednictvím svodičů                    bleskových proudů SPD typu 1.

 Při výše uvedených opatřeních by nemělo vzniknout mezi vnější a vnitřní ochranou:

•       žádné jiskření, které je dáno nábojem vlny 10/350 (obr. 1) (pro LPS I může dosáhnout vrcholové hodnoty        proudu až 200 kA),
•       nebo zkrat, který je představuje dlouhý výboj blesku (obr. 2) (pro LPS I může být hodnota náboje až 200        Q).

Tato rizika představují možné zdroje požáru objektu.  

Obr. 1 Vlna prvního výboje 10/350 s dobou trvání kratší než 2 ms  (viz obr. A.1 z ČSN EN 62305-1 ed.2)

Legenda:

O1        efektivní počátek

I          vrcholová hodnota proudu

T1        doba čela

T2        doba půltýlu

Obr. 2 Vlna dlouhého výboje s dobou trvání delší než 2 ms  viz obr. A.2 z ČSN EN 62305-1 ed.2)   

Legenda:

Tlong     doba trvání

Qlong    náboj dlouhého výboje

Autorem níže všech uvedených norem je mezinárodní elektrotechnická komise IEC/TC 81 Ochrana před bleskem. Česká republika prostřednictvím Agentury ČAS zabezpečila jen překlad do českého jazyka. 

ČSN EN 62305-3 ed. 2

Norma ČSN EN 62305-3 ed. 2 přesně definuje, ve kterých případech by se měl použit izolovaný hromosvod:

•  Čl. 5.1.2 Výběr vnějšího LPS

„Vnější LPS smí být ve většině případů uchycen k chráněné stavbě. Izolovaný (oddálený) vnější LPS od chráněné stavby by měl být použit v případě, že tepelné a výbušné účinky v místě úderu nebo ve vodičích, které vedou bleskový proud, mohou způsobit škody na stavbě nebo na jejím obsahu (viz příloha E). Typickými příklady jsou stavby s hořlavou krytinou, stavby s hořlavými stěnami a s prostředím s nebezpečím výbuchu a požáru.

Izolovaný vnější LPS může být také použit, když vlastnosti obsahu stavby zaručují snížení vyzařovaného elektromagnetického pole způsobeného průchodem bleskového proudu ve svodech“.

Pozn: Bohužel v normě ČSN EN 13501-1 ed 1, která hodnotí požární klasifikací stavebních výrobků a konstrukcí staveb, nejsou zahrnuty požadavky na zkoušení blesku a to, impulzním bleskovým proudem o hodnotě až 200 kA, vlnou 10/350 nebo dlouhou vlnou, kterou představuje proud o velikosti 400 A, po dobu 0,5 s (viz ČN EN 62305-1 ed.2). Proto také izolace jako např. minerální vaty, polystyrény a další stavební materiály (PVC, atd) jsou klasifikovány jako nehořlavé z pohledu blesku.

•  Čl. 5.3.2 Umístění izolovaného (oddáleného) LPS

„Umístění musí být provedeno tímto způsobem:

a)Je-li jímací soustava tvořena z jímacích tyčí na oddáleně stojících stožárech (nebo jednom stožáru), které nejsou z kovu nebo vzájemně propojeného armování, je potřebný minimálně jeden svod pro každý stožár. Kovové stožáry nebo stožáry se vzájemně propojeným armováním nepotřebují žádné dodatečné svody“.

• Čl. D.4 Stavby, kde se vyskytují tuhé výbušniny

„Pro stavby, kde se vyskytují tuhé výbušné látky, je doporučen izolovaný (oddálený) vnější LPS (dle 5.1.2). Stavby, které mají kompletně kovové oplechování o tloušťce oceli 5 mm nebo podobné (stavby z hliníku 7 mm), jsou chráněny jako náhodné jímače dle 5.2.5. Pro tyto stavby platí požadavky na uzemnění dle 5.4“.

• E.5.1.2 Izolovaný (oddálený) LPS

„Izolovaný vnější LPS by měl být použit, když by průchod bleskového proudu způsobil ve spojených vnitřních vodivých částech škody na stavbě nebo na jejím vnitřním vybavení. Izolovaný LPS by měl být instalován na stavbě s rozsáhlými vzájemně spojenými vodivými částmi, kdy je požadováno, aby bleskový proud netekl přes zdi stavby do uvnitř instalovaných zařízení.“.