Když pozvete na cyklostezku v Bílině člověka, který závodil na nejtěžších terénních tratích světa, sjel na kole Etnu a drží světový rychlostní rekord přes 200 kilometrů v hodině, prostě tak nějak čekáte, že to odzívá. Jenže to by tím člověkem nesměl být Gaspi. Richard Gasperotti, významná osobnost MTB scény, který se svým kolem navštívil a sjel neuvěřitelná místa světa. Rodák z Jirkova se přesto stále rád vrací do severních Čech. V červenci se vydal s kolem prozkoumat dvě stránky jedné mince – aktivní uhelný důl i zrekultivovanou Radovesickou výsypku na Bílinsku. 
 
   „Moc se mi tu líbí, mohl bych sem vzít rodinu,“ říká Richard Gasperotti, když zastavujeme uprostřed cesty mezi Bílinou a Kostomlaty, kde nás zlákala neznačená odbočka k jezírku. Objevujeme u něj hejna poletujících modrásků a našli jsme i vstup do vody. „Zatím to tu hodně připomíná stepní krajinu a sluníčko do nás docela pere. Ale stromy a keře už začínají rychle růst a za pár letem pojedeme i zalesněným územím. A určitě tu budou houby.“ Ani na obyčejné cyklostezce se neumí nudit, předvádí akrobatické kousky a obdivuje výhledy na Bořeň a Krušné hory. Nikdo nás tu totiž nehlídá – na rozdíl od týmu bezpečnostních pracovníků, kteří bedlivě střežili každý Richardův krok uvnitř uhelného dolu. 
 

 Nová cyklostezka vedoucí přes Radovesickou výsypku začíná přímo na okraji Bíliny, a tak je vhodná pro všechny, kdo si chtějí odpočinout v přírodě, aniž by kvůli tomu museli někam daleko cestovat. Přestože se pro toto území mezi Bílinou a Českým středohořím stále používá výraz ‚výsypka‘, náhodné turisty už by ani nenapadlo, že jezdí po hromadách skrývky, vytěžené z dolu. Severočeské doly tu při rekultivacích mixují různé druhy biotopů tak, aby se krajina co nejvíc blížila té přirozené. Obdělávaná pole a sekané louky střídají malé vodní plochy a remízky, upravené plochy vyvažují místa ponechaná přirozené sukcesi. 

   U naučných cedulí, které lemují cyklostezku, se ale zastavujeme jen my. Cyklisté, kteří nás míjí, jako turisté nevypadají. „Cyklostezka tedy funguje jako propojovací kanál mezi vesnicemi, takže tu vlastně vznikla i dopravní infrastruktura,“ hodnotí freerider.  

   Díky Severočeským dolům si splnil sen, o který dlouho usiloval – dostat se s kolem do hnědouhelného dolu s aktivním těžbou. „Nebylo to jednoduché, protože v dole vládnou přísná bezpečnostní pravidla omezující pohyb, která ani v nejmenším nepamatují na to, že by se tu objevil klaun na kole,“ směje se rodák z Jirkova, kterého uchvátila velikost dolu i jeho fotogeničnost. „Měl jsem možnost vidět, že chlapi tam nemají vůbec snadnou práci, i kolik úsilí je za tím, aby si někdo zapnul mobil, televizi a udělal kafe. Každá čtvrtá žárovka v republice svítí odtud, ze severu Čech.“ Co však cyklistovi a jeho fotografovi nepřálo, bylo počasí. „Déšť všechno kolem nás proměnil v jeden obrovský hrnec rozteklé čokolády, už jsme se báli, že nás bude tahat bagr.“ Do bílinského dolu se proto Gaspi ještě jednou vrátí – s kamerou a s elektrokolem. „Přijde mi to symbolické – jezdit e-bikem po budoucí energii. Chci lidem ukázat místa, na která se jen těžko sami dostanou. A také je zachytit. Jednou to všechno zmizí, důl se vytěží, zasype, bude z něj jezero,“ dodává. 

   Jirkovský rodák Richard Gasperotti začínal se závoděním na horských kolech, pak se stal jednou z předních osobností tehdy vycházející hvězdy freeridingu, tedy volného sjíždění co nejobtížnějších kopců v divočině. Jako první Evropan dostal pozvání na prestižní americké závody Red Bull Rampage. Dnes pořádá kempy, kde učí jízdu v terénu, spolupracuje na testování a vývoji nových výrobků pro cyklisty, ale především cestuje a objevuje. „Snažím se s kolem dostat na místa, kde ještě nikdo nebyl. Jako první jezdec jsem sjel mongolskou stranu pohoří Altaj, jezdil jsem po svazích činné sopky, fotil s kolem v ukrajinské Pripjati.“ Už devět let organizuje výpravy do neobjevených destinací, kde je horská cykloturistika v plenkách, a hledá tam jedinečné traily. „Začínali jsme v Mongolsku, proto název zam, mongolsky cesta. Byli už jsme na Balkáně, Taiwanu, za polárním kruhem v Rusku… Příští rok nás čeká jubilejní desátá cesta, možná opět do Mongolska,“ vyjmenovává Gaspi. Ze všech výprav vznikají dokumentární filmy, letos by to mělo být z bulharských a rumunských hor.