Úvod

V části šesté vyhlášky Českého báňského úřadu č. 123/2022 Sb. se historicky poprvé v báňské legislativě stanovují obecné podmínky pro prostředí s nebezpečím výbuchu vztahující se na všechna pracoviště dozorovaná orgány státní báňské správy. Jedná se o výrazné zpřísnění povinností, které je nutné ve velmi krátké době splnit. V praxi je však patrná hrozba spočívající v podceňování podmínek cit. vyhlášky a z toho plynoucího nebezpečí, které by mohlo při takovém přístupu nastat. Tento stav, z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nepřijatelný, navíc umocňuje přístup odpovědných osob v hornických organizacích, které se nezřídka nechávají konejšit názory, že se na některá pracoviště požadavky vyhlášky nevztahují.

Cílem tohoto příspěvku je formou vysvětlení upozornit na některé mýty, které lze vysledovat, a uvést tak celou problematiku na pravou míru.

Požadavky vyhlášky z hlediska nebezpečí výbuchu

Dne 1. července 2022 nabyla účinnosti vyhláška č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. Ta v části šesté stanovuje „podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazených elektrických zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu“. A tak organizace dozorované orgány státní báňské správy musí

a)     přijímat technická, popřípadě i organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti[1],

b)     posuzovat rizika výbuchu,

c)     zpracovat „Dokumentaci o ochraně před výbuchem“ (DOPV),

d)     poskytnout svým zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „BOZP“); zejména je seznámit v odpovídajícím rozsahu s DOPV, s technickými a organizačními opatřeními a s písemnými pokyny podle části B bodu 1 přílohy č. 12 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. a se způsobem používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Ve vyhlášce č. 123/2022 Sb. je věnována náležitá pozornost všem oblastem, které jsou nutné pro zpracování DOPV. Popisuje základní problémy, zejména pak identifikaci a hodnocení rizik, specifická opatření v organizační i technické oblasti, která je nutné přijmout pro zajištění BOZP a zdraví pracovníků přicházejících do styku s výbušnou atmosférou[2].

Posouzení rizik s nebezpečím výbuchu a jejich prevence je komplexní činnost. Je proto důležité, aby takovéto hodnocení prováděly osoby znalé a způsobilé. Jen tak je možno hrozbu spojenou s nebezpečím výbuchu minimalizovat. Hodnocení rizik je klíčovou a nejdůležitější disciplínou v rámci prevence před výbuchem. Nemůže být prováděno laiky, kteří své závěry opírají o jiné obory a zkušenosti, byť se jedná o obory blízké jako BOZP a požární ochrana.

Všechny nové požadavky části šesté vyhlášky č. 123/2022 Sb. je nutné splnit do 31. prosince 2024. To znamená, že pokud organizace nezačala pracovat na naplnění požadavků již nyní, existuje hrozba, že může být tato lhůta překročena, což by mohlo pro odpovědné osoby znamenat nepříjemnosti, a to nejen v případě, když se nenaplněním požadavkům vyhlášky č. 123/2022 Sb. stane nějaká mimořádná událost, ale i v případě, že se tento nedostatek zjistí například revizním technikem při revizi vyhrazeného elektrického zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu anebo bude-li takový nevyhovující stav zjištěn při kontrole pracoviště báňským inspektorem.

Aby nedošlo k nedorozumění směřujícím k podceňování naplňování požadavků vyhlášky č. 123/2022 Sb., je třeba zmínit některé mýty, které byly v souvislosti s částí šestou vysledovány a předejít tak zbytečným nedorozuměním.

Pojmenování jednotlivých mýtů vysledovaných v praxi

1.     MÝTUS – požadavky vyhlášky se týkají pouze elektrických zařízení a elektrikářů, jiných odborností se netýká.

VYSVĚTLENÍ – je skutečností, že povinnosti vycházejí z vyhlášky ČBÚ, které se týkají zajištění BOZP při provozu vyhrazených elektrických zařízení. Takový přístup má i svoji logiku, neboť prostory s nebezpečím výbuchu se posuzují podle technických norem vztahujícím se právě k elektrickým zařízením. Navíc nebezpečí výbuchu v těchto provozech může vzniknout nejen od provozovaných elektrických zařízení, ale i od účinků všudypřítomně statické a (nahodile) i atmosférické elektřiny. Je však nutno zohlednit i jiné iniciační zdroje, jako jsou strojní (i neelektrická) zařízení, použití otevřeného ohně atd. Na samotném určování vnějších vlivů se budou podílet především osoby s jinou než elektrotechnickou odborností, jako například závodní dolu či vedoucí větrání v dole, závodní lomu či závodní, bezpečnostní technik, báňský projektant atd. Zjednodušeně řečeno určování nebezpečných prostorů má být prováděno pouze osobami, které rozumí vlastnostem hořlavých látek, rozřeďování plynů a větrání a které jsou seznámeny s procesními aspekty posuzované technologie, což je požadavek, který ve většině případů odborníci v elektrotechnice splňovat nebudou.

2.     MÝTUS – požadavky vyhlášky se netýkají dolů.

VYSVĚTLENÍ – jedná se o ničím nepodložený omyl. Celá část šestá vyhlášky č. 123/2022 Sb. se vztahuje i na důlní pracoviště a pracoviště v podzemí. Na této skutečnosti nic nemění ani zmínka uvedená v § 26 odst. 3 vyhlášky, podle které se klasifikace prostorů a prostředí u dolů provede podle vyhlášky č. 22/1989 Sb., což je logické, neboť by se v příloze č. 11 vyhlášky č. 123/2022 Sb. musela všechna příslušná ustanovení týkající se prostor s nebezpečím výbuchu metanu a uhelného prachu zopakovat (opsat), což je zbytečné. Ostatní povinnosti části šesté cit. vyhlášky však platí i pro důlní a podzemí díla.

3.     MÝTUS – požadavky se nevztahují na prostředí s nebezpečím požáru a výbuchu výbušnin.

VYSVĚTLENÍ – i v tomto případě se jedná o omyl. Jediné ustanovení části šesté vyhlášky č. 123/20225 Sb., které se na prostory s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin nevztahuje, je § 25 „Technická a organizační opatření“, neboť ta vycházejí z jiných „výbušninářských“ právních předpisů[3]. Ustanovení §§ 26 – 28 se nepochybně vztahují i na organizace nakládající s výbušninami.

4.     MÝTUS – požadavky se vztahují jen na prostředí s nebezpečím požáru a výbuchu výbušnin.

VYSVĚTLENÍ – takový ničím nepodložený názor, který je v opačném „gardu“ než ten uvedený jako MÝTUS č. 3, skutečně není pravdivý. Jeho šiřitelé zjevně neznalí této problematiky zřejmě vycházejí z názvu části šesté vyhlášky č. 123/2022 Sb., podle kterého se zabývá „prostředím s nebezpečím výbuchu“. Jakožto prostředí s nebezpečím výbuch však můžou být zařazena jakákoliv pracoviště, jako například (kromě již zmíněných výše)

-        technologie při dobývání ropy a zemního plynu,

-        technologie pro vtláčení plynu do podzemních prostor,

-        úpravny,

-        benzínové stanice,

-        některé dílny,

-        sklady s hořlavými látkami, popřípadě i pracoviště, kde se tyto látky přečerpávají,

-        některé plynové kotelny,

-        pracoviště, kde může dojít ke zvíření některých prachů atd.

Takových pracovišť je ale celá řada a nelze je vyjmenovat všechna.

5.     MÝTUS – splnění požadavků je časově nenáročné.

VYSVĚTLENÍ – i když je časová náročnost naplnění požadavků vyhlášky č. 123/2022 Sb. závislá na konkrétním pracovišti, na základě stávajících zkušeností lze jednoznačně konstatovat, že kdo doposud nezačal pracovat na tvorbě DOPV, může mít velké starosti na konci roku s včasným zpracováním jednotlivých požadavků. Dalším nepříjemným faktem je, že mnohé dodavatelské organizace, které jsou schopny takovou činnost provést na zakázku, avizují, že jsou jejich kapacity do konce roku vyčerpány právě vzhledem k tomu, že velký počet organizací oddalovalo zahájení prací na poslední chvíli.

6.     MÝTUS – splnění požadavků je snadno splnitelné.

VYSVĚTLENÍ – i v tomto případě, stejně jako u pátého mýtu, lze ze stávajících zkušeností konstatovat, že se jedná o náročné požadavky, s jejichž naplňováním nelze nadále otálet.

Závěr

Nastává asi poslední možnost, kdy lze ještě z časového hlediska naplnit požadavky části šesté vyhlášky č. 123/2022 Sb. Není však už ze strany organizací žádný prostor nadále s pracemi na splnění předmětných povinností otálet. V opačném případě totiž existuje hrozba, že dojde ke zbytečnému riziku při provozování pracovišť s prostředím s nebezpečím výbuchu a požáru, a tím k ohrožení životů a zdraví osob, které se tam nacházejí.

Literatura

Podstawka T, Mechúr R; Bližší požadavky na zajištění BOZP u vyhrazených elektrických zařízení (VEZ) v prostředí s nebezpečím výbuchu podle nové vyhlášky ČBÚ o VEZ, webové stránky „hornickystav.cz, staženo 4. února 2024.

[1] Tato část se netýká organizací nakládajících s výbušninami, jak bude vysvětleno dále.
[2] Podstawka T, Mechúr R; Bližší požadavky na zajištění BOZP u vyhrazených elektrických zařízení (VEZ) v prostředí s nebezpečím výbuchu podle nové vyhlášky ČBÚ o VEZ, webové stránky „hornickystav.cz, staženo 4. února 2024.
[3] Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění pozdějších předpisů.

Seminář - RIZIKO NEBEZPEČÍ POŽÁRU, VÝBUCHU A DOPV.