„Poznávat, rozumět a chránit!“

Mezinárodní speleologická unie (Union Internationale de Spéléologie – UIS) ve které Českou republiku zastupuje Česká speleologická společnost, ve spolupráci s Mezinárodní asociací zpřístupněných jeskyní (International Show Caves Association – ISCA), ve které Českou republiku zastupuje Správa jeskyní ČR, vyhlásila rok 2021 „Mezinárodním rokem jeskyní a krasu“. Pod heslem „Poznávat, rozumět a chránit“ se tak rozhodla důrazně připomenout všem vládám, exploatátorům a obyvatelům krasových oblastí na celém světě mimořádný význam krasových ekosystémů, současný stav jejích ohrožení a nezbytnost posílení jejich aktivní ochrany.

Kras, jako krajina budovaná převážně rozpustnými karbonátovými horninami, je svébytným, a aniž si to mnozí uvědomují, mimořádně významným, a přitom velice křehkým a zranitelným ekosystémem. Má vyvinut výjimečný reliéf hluboce prostupující do horninových masivů, s nimiž otevřeně komunikuje systémy ponorů, propastí a jeskyní. To vytváří specifický hydrologický režim s převažujícím oběhem vody podzemními prostorami s minimálními samočistícími procesy. Veškerá činnost na povrchu tak přímo ovlivňuje stav a kvalitu podzemních vod. Přitom kras pokrývá odhadem 20% světového povrchu, jeho vodní zdroje poskytují přibližně 10% veškeré pitné vody a nachází se v něm ty nejvýznamnější a nejvydatnější vodní zdroje.

V jeskyních jsou nejvýznamnější archeologická a paleontologická naleziště světa, jeskyně jsou doslova konzervami minulosti. Díky vlastnostem krasového prostředí se právě zde zachovaly nejvýznamnější pozůstatky, dokládající genezi života na Zemi i vznik a vývoj lidské kultury – miliony let staré pozůstatky živočichů i rostlin, kosterní nálezy zvířat i našich předků, doklady jejich materiální i duchovní kultury, které v nekrasových terénech povětšinou již dávno podlehly denudaci. Jeskynní výplně jsou otevřenou knihou, ve které jednotlivé vrstvy dokládají vývoj krajiny a života v ní v průběhu milionů let a které v souvislosti se stále se zrychlujícím vývojem výzkumných metod a aparatur vydávají stále více a více, často zcela převratných, informací. O to víc jeskyně nabývají na významu.

Proti tomuto trendu stále přetrvává, a bohužel i v České republice, praxe těžařů nerostných surovin v krasových terénech. Velkokapacitní způsoby dobývání vápenců omezují či prakticky znemožňují věnovat patřičnou pozornost obsahu těžené suroviny, odkrývaným krasovým dutinám a jejich sedimentárním výplním. Tato praxe, byť popírá platné zákonné předpisy, umožňuje nenávratné zničení případných paleontologických či archeologických nálezů, aniž by byly alespoň zdokumentovány.

Ekosystémy krasu a jeskyní jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů, důležitých pro zachování ekologických funkcí a rozmanitostí života nad i pod zemí.

Často velmi atraktivní morfologie krasových terénů z nich činí velmi malebnou a cestovatelsky i rekreačně přitažlivou krajinu,  stovky zpřístupněných jeskynních systémů na celém světě navštíví každoročně na 150 milionů turistů, takže cestovní ruch vázaný na kras a jeskyně hraje nemalou roli v mnoha národních ekonomikách.

Stále přibývají doklady o znečišťování podzemních vod, o pokračujícím ukládání odpadů do krasových dutin, o negativních dopadech zemědělské a průmyslové činnosti na krasové ekosystémy. Nedostatečná bývá ochrana unikátních přírodních útvarů jeskyní před narůstající živelnou návštěvností dobrodružných skupin i samozvaných „speleologů“.

Protože mnohé vlády i místní komunity si dosud nedostatečně uvědomují vážnost a naléhavost této situace, rozhodli se iniciátoři mezinárodního roku krasu a jeskyní k aktivní výzvě a osvětě, jejíž cíle formulují následovně:

• zlepšit veřejné povědomí o tom, jak se jeskyně a kras dotýkají každodenního života miliard lidí, 
• podporovat význam jeskyní a krasu prostřednictvím udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o kvalitu  a kvantitu vody, zemědělství, geoturistiku či ekoturistiku a přírodní a kulturní dědictví,
• ukazovat, nakolik je poznávání a řádné hospodaření s jeskyněmi a krasem rozhodující pro globální ekonomiku a životní prostředí, 
• budovat celosvětovou vzdělávací kapacitu prostřednictvím aktivit zaměřených na vědu o jeskynních a krasových jevech, 
• podporovat povědomí o interdisciplinární povaze věd a managementu v otázkách jeskyní a krasových jevů a zdůraznit, jak budou v budoucím výzkumu, vzdělávání a ochraně životního prostředí potřebné interakce mezi různými oblastmi vědy a managementu, 
• navázat trvalá partnerství s cílem zajistit, aby tyto činnosti, cíle a úspěchy pokračovaly i v budoucnu, až skončí Mezinárodní rok jeskyní a krasu.

K aktivitám mezinárodního roku v České republice spojily své síly Česká speleologická společnost, Správa jeskyní ČR a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, které ke spolupráci vyzývají další partnery, instituce  i lokální aktivisty. V přípravě jsou konkrétní programy včetně celonárodní konference, jejich realizace v tak velkém měřítku však bohužel bude závislá na hygienické situaci republiky. Každopádně na webových stránkách výše uvedených institucí a zejména na stránkách Mezinárodní speleologické unie www.iyck2021.org je již nyní řada reprezentativních propagačních a informačních dokumentů a také návody na organizaci konkrétních vzdělávacích, výchovných, poznávacích i ochranářských aktivit.